SNYDER, Timothy: Tyranie

Kniha, kterou by měly číst děti ve školách povinně.

Tečka. Víc bych o Tyranii vlastně ani nemusela psát.

Jedná se o krátký a vysoce aktuální vhled do toho, jak může vzniknout totalita a jak se – oblíbený to v poslední době obrat – nemyslitelné stane skutečností. Snyder nešetří svého čtenáře a ukazuje mu, že za vznikem tyranie stojí lhostejnost, emocionálnost, neochota přemýšlet a neschopnost se vyvíjet každého jednotlivce.

Jedná se o dvacet polopatických rad co dělat či čeho si všímat v době, která se, jak říká Snyder spolu s Hamletem, vymkla z kloubů. Některá hesla se dají aplokovat celoživotně. Přispívej na dobrou věc; Měj odvahu; jiná se vztahují již úžeji ke krizovým situacím: Střez se milic; Když nastane, co bylo nemyslitelné, zachovej klid. Těchto dvacet lekcí je vždy v krátkosti okomentováno příkladem z historie (obvykle nacistického Německa či zemí v komunistickém bloku) a ukázkou, co se děje, pokud lidé hromadně zapomínají na to, že svoboda není samozřejmá. Každé jednotlivé hestlo nás úderně varuje, že nebereme na vědomí rizika.

Osobně považuju za nejzásadnější z rad hned tu první: Nepodřizuj se předem. Snyder trefně poukazuje na to, že ty nejhorší totality měly nástup k moci nesmírně unsadněný tím, že lidé jim vycházeli vstříc už ve chvíli, kdy nemuseli a kdy mohli přicházející zlo ještě zastavit.

Nepodřizuj se předem

Rakouský kancléř se mu (Hitlerovi) nakonec podvolil – a tím, co následně rozhodla o sudu rakouských Židů, byla okamžitá nevynucená poslušnost Rakušanů. Rakouští nacité začali houfovat Židy, nutili je drhnout ulice a odstraňovat z dlažby symboly nezávislého Rakouska – ovšem rozhodující přitom bylo, že lidé, kteří k nacistům nepatřili, všemu jen zaujatě a pobaveně přihlíželi.(str 11)

Kniha je to krátká a v mnohém zobecňující. Myslím, že heslům samotným nejde nic moc vytknout – jedná se o pravidla, která by měl mít přemýšlivý, demokraticky smýšlející, civilizovaný člověk v krvi. V oněch zdůvodněních či komentřáů k jednotlivým kapitolám už se člověk se Snyderem občas názorově střetne – možná i proto, že ve snaze o stručnost autor některé věty háže jen tak do prostoru bez většího kontextu, který by je zakotvil. Jako jeden příklad za všechny uvádím větu (zarámcovanou v myšlence, že člověk může svobodně volit naposledy v životě, aniž by si reálně uvědomoval, že je to naposledy): „Někteří Češi a Slovácí, kteří v roce 1946 hlasovali pro KSČ asi věděli, že hlasují pro konec demokracie, ale většina si myslela, že budou mít šanci na opravu. " (str 22). Věta není nijak dál rozváděna a mně osobně nepřijde, že by takhle dávala přílišný smysl. Zaprvé nikdo normální nevolí dobrovolně tyranii – tedy těch, kteří to věděli, bylo absolutní minimum; zadruhé věřím, že naprostá většina voličů v roce 46 hlasovala tak, jak si představovali, že je to nejlepší, a nic jako šanci na opravu nezvažovali. Ano, asi chápu, co chtěl autor říct, ale v některých případech je zdůvodnění osekané na dřeň možná trochu na škodu.

Někde v úvodu jsem zmínila, že kniha je vysoce aktuální, což je v tuto chvíli její výhoda, ale během jednoho roku (při dramatickém vývoji okolností i během pár týdnů) se to může změnit v nevýhodu. Zpočátku se v kapitolách objevují jen mírné narážky na aktuální dění, ale jak stránky ubíhají, narážek přibývá a 19. kapitola už se zabývá v podstatě jenom Donaldem Trumpem. "Vlastenec se na pracující Američany a daňové poplatníky neobrátí se žádostí o příspěvek na prezidentskou kampaň a následně jejich penězi nezaplatí vlastním firmám. Vlastenec nebude obdivovat cizí diktátory. Vlastnenec nebude udržovat styky s Muammarem Kaddáfím ani neprohlásí, že Bašár al-Asad s Vladimirem Putinem jsou skvělí vůdcové. Vlastenec nepožádá Rusko o zásah do amerických voleb." Upřímně si myslím, že čtenář by pochopil, kam Snyder ukazuje, i bez tak expilictního máchání prstem, a navíc to knize ubližje právě z dlouhodobé perspektivy.

Nic z negativ ale nezastiňuje důležitost, jakou Tyranie má pro dnesšní dobu. Její rady se mohou zdát prosté a samozřejmé, ale jsem si jistá, že nikdo z nás se neřídí všemi, což právě vytváří skuliny, které se stupňující totalita ráda využije. Navíc kniha přináší mezi řádky seznam indicií, které by nás měly varovat a případně mobilizovat. Čím víc lidí bude mít ty kouřové signály, kterými se ohlašuje oheň totality v podvědomí, tím lépe.

Individuem tě činí schopnost zjišťovat a posuzovat fakta – a společností nás činí kolektivní důvěra ve společně získané poznání. Analyticky uvažující jedinec je současně aktivním občanem. Pokud vůdce nenávidí všechny, kdo si chtějí ověřovat skutečnost, je potenciálním tyranem. (str. 65)

SNYDER, Timothy: Tyranie: 20 lekcí z 20. století, PROSTOR, nakladatelství, s. r. o. Nakladatelství Paseka, s. r. o., Praha, 2017 ISBN978-0-7432-83-1; 978-80-7260-359-36 (Prostor), 120 stra.