Mladé čarodějky

V prosinci 2017 vyšel u nakladatelství Černý drak sborník Mladé čarodějky, ve kterém se objevila i moje povídka O RYTÍŘI A VYSVOBOZENÉ PANNĚ.

Jedná se o texty, za nimiž stojí výhradně české a slovenské autorky fantastiky a určitě stojí za to jim věnovat pozornost.

Kdo všechno se na sborníku podílel?

  Mnohé z autorek čtenář jistě zná ať už z jejich vlastní románové tvorby, nebo ze sborníků vítězných prací v různých soutěžních a většinu z nich rozhodně netřeba představovat.

      I kvůli známým jménům si stojí za to sborník sehnat.

      A teď k samotné povídce, kterou jsem pro Mladé čarodějky sepsala:

O RYTÍŘI VYSVOBOZENÉ PANNĚ

Pohádky našeho dětství nám vyprávějí příběhy o spanilé princezně unesené zlým drakem, kterou zachrání statečný rytíř, jenž se posléze stane jejím mužem. Ti dva spolu žijí šťastně až do smrti.

Je to tak ale doopravdy? Zamiluje se dívka do svého zachránce a dokáže rytíř, jenž zabíjí draky, pochopit strach, který jeho žena prožívala po celé dny, kdy byla uvězněná ve dračí sluji? Může vztah, který se zrodil nad ostatky zrůdy vůbec fungovat?

A co když se drak objeví znovu? Nové nebezpečí pro něj a nová hrůza pro ni?

Byla překrásná.

Věděl to, když se nabídl, že zabije tu bestii, která ji věznila, věděl to, když žádal o její ruku, věděl to, když si ji bral.

A věděl to i teď.

Zůstal stát pod košatou korunou stromu a sledoval ji. Bílá bludička, jediný jasný bod uprostřed tmavé bezhvězdné noci. Bez odporu by se jí nechal svést z cesty.

Prohlížela si cosi ve své dlani, potom to skryla v záhybech šatů a tiše si povzdechla. Prsty přejela po okvětních plátcích velikých květin a zaklonila hlavu ve snaze najít jedinou hvězdu. Působila tajemně… cize… nepřátelsky…

Možná proto si ji drak vybral za rukojmí. Síla z rituálu mu přestala stačit, když dospěl, a on potřeboval novou temnotu, která by jej krmila. A jednoho dne uchopil do svých dlouhých drápů krásnou šlechtičnu a odnesl si ji do svého hnízda. Orgil věřil, ostatně jako všichni, že to udělal proto, aby nabýval na síle jejím smutkem, strachem a rozhořčením, ale dnes ho poprvé napadlo, že to mohlo být jinak. Možná v sobě Lajra měla stejně jako draci něco z jiného světa, něco temného, co je lákalo.

„Copak je špatně tentokrát?“ nedokázal vyloučit ze svého hlasu podráždění. Věděl, že si ho všimne.

„Nic,“ odtušila, aniž by se otočila.

„Myslíš si, že jsem si nevšiml, jak se celý večer tváříš? Co se děje?“

„Nic!“ Konečně se k němu otočila. Bílé šaty zašustily o květiny, které zasáhly. „Měl by ses vrátit. Hosté se budou ptát.“

Podrážděně došel až k ní a chytil ji za rameno. „Mně jsou hosté ukradení. Budeš mít oslavu, lepší než samotná královna. Co je zase špatně?“

Lajra setřásla jeho ruku a o krok ustoupila.

„Říkáš to, jako bych si já nějakou oslavu vydupala! Neprosila jsem se tě o nic, Orgile, rozumíš, o nic!“

Rozhodil rukama. Bezmyšlenkovitě udělal několik kroků tam a zase zpátky. Všechno v něm vřelo.

„Takže jsme zase u toho, že? U draka.“

Knihu je možné objednat zde.